Zatímco ropa si prošla v dubnu doslova očistcem záporných cen, klesají i ceny elektřiny a ekonomika se řítí do poklesu HDP se všemi důsledky, včetně poklesu poptávky po energiích, akcie ČEZ si od březnového propadu hluboko pod 400 za akcii nevedou v dubnu špatně.
Společnosti sice můžeme poděkovat za to, že přijala pohotová interní opatření k zabezpečení provozu a zemi v kritické situaci nepostihl žádný black-out, ovšem jinak jsou faktory rostoucí hodnoty spíše externí.
Návrh vysoké dividendy ve výši 34 korun sice vyplývá z dobrých výsledků vloni, ale je to stát jako majoritní akcionář, který teď a nejspíše i v příštích letech bude tlačit na maximalizaci dividend pro vylepšení silně zhoršené bilance veřejných rozpočtů. Ostatní akcionáři se s tímto růstovým faktorem hodnoty akcií příjemně povezou.
Zdálo by se oproti tomu, že rozhodnutí vlády o výstavbě v Dukovanech ovlivní cenu akcií spíše negativně. Ovšem není tomu tak. Krátkodobě výsledky ČEZu budou touto investicí ovlivněny “jen“ v řádu nižších miliard rozložených do čtyřech let, které bude stát příprava tendru. Ty skutečně významné náklady přijdou nejdříve až po roce 2024, kdy se má začít připravovat stavba a o pět let později stavět. Jenže v dnešní technologicky dynamické době všechno může být jinak a ČEZ nakonec oněch obávaných 200 až 300 miliard do Dukovan pumpovat třeba ani nebude.
Jak poznamenal už dříve Zdeněk Sobotka, investor do energetiky ze solární skupiny Solek, „žijeme totiž v Česku a nikdo tu proto nemůže garantovat, že se za pár let radikálně nezmění politická reprezentace, která přijde se zcela jinou energetickou koncepcí.“ Sobotka poukazuje na to, že na trhu už konkurují klasice kromě nových technologií obnovitelných zdrojů a úložišť, také malé jaderné zdroje a v národních energetických systémech začíná převládat strategie diverzifikace.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Poslední větší výtkou ČEZu ze strany drobných investorů i ekologů byl prodej elektrárny v Počeradech skupině Seven. Ani zde se krátkodobě nic nemění a zisk z největšího hnědouhelného zdroje zůstane ještě příští roky ČEZu. Faktem je, že tato elektrárna má jistotu uhlí na další desítky let, a mohla by tak zůstat strategickou zálohou pro domácí soustavu.
Na druhou stranu během dalších patnácti let bude levná elektřina ze stávajících jaderných elektráren tím hlavním zdrojem zisku ve výrobní části skupiny ČEZ, zatímco efektivita výroby z uhlí bude dále slábnout. Nečekáme žádné zázraky v ziskovosti ČEZu v oblasti obnovitelných zdrojů a plynových elektráren, kde oproti světovým konkurentům společnost žádné unikátní know-how ani pozici nemá. Naopak výnosy z distribuce společností skupiny by přitom mohly růst díky dynamické penetraci elektromobilitou.
Tomáš Kolomazník, analytik BCM