Bohatí producenti jako Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty nadále požadují ceny ropy kolem 80 dolarů za barel, aby vyrovnali své rozpočty a vlastnili velké devizové rezervy anebo státní investiční fondy na tlumení ekonomických šoků. „Slabší“ členové, včetně Iráku, Nigérie, mají méně ekonomických rezerv a jsou zranitelnější vůči nízkým cenám. Rusko může lépe absorbovat ropné šoky než jeho arabští spojenci v Perském zálivu díky flexibilnímu výměnnému kurzu k americkému dolaru.
Členové OPEC+ se dostali takzvaně do slepé uličky v diskusích o tom, či prodloužit omezení výroby do příštího roku anebo povolit zmírnění omezeních od ledna na 5,8 milionů barelů za den. Jádrem jejich sporu je spor o disciplínu vůči existujícím kvótám, protože některé země se snaží obnovit svou ekonomickou bilanci těžením většího množství ropy s cílem kompenzovat nižší ceny způsobené globální pandemií.
„Obnova poptávky zaostala a všichni už nějaký čas usilovali o vrácení se na úroveň výroby před pandemií a generovat další příjmy,“ uvedl Andy Borgan, globální vedoucí poradenství v oblasti ropy a zemního plynu Ernst & Young. „V časech jako jsou tyto nikdo nechce přinést nepřiměřenou oběť. Bohužel, po tolika bolesti se jakákoliv oběť začne jevit jako nepřiměřená. Tlak na zvýšení výroby bude neúprosný,“ dodal.
Rusko má ale výhodu volně „plovoucí“ měny, která je pro zemi klíčovým stabilizačním faktorem v období volatility cen ropy. Hodnota rublu má tendenci klesat oproti americkému dolaru, když ceny „černého zlata“ klesají. Ruští producenti tak mohou minimalizovat vliv nízkých cen na své operace, protože jejich náklady jsou především v rublech a výnosy z vývozu jsou především v amerických dolarech. Naopak země s měnami vázanými na americký dolar, jako například Saudská Arábie a Spojené arabské emiráty, si myslí, že náklady zůstávají podobné, když ceny ropy a příjmy z vývozu klesnou.
Odhady společnosti S&P Global Platts Analytics pro rok 2020 odhadují tzv. „fiskální breakeven“ ceny Brentu pro Rusko podstatně nižší, a to na úrovni 57 USD za barel, jako pro ostatní producenty OPEC+, včetně Saudské Arábie, která se odhaduje na 89 USD za barel.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Mezitím druhý největší producent OPEC v Iráku navrhuje tvrdá úsporná opatření ke snížení veřejných výdajů a potenciální devalvaci měny na odvrácení hospodářské krize způsobené prodloužením období slabých cen. Írán a Venezuela – izolované od světového obchodu sankcemi – trpí hyperinflací a chronickým ekonomickým poklesem. Podle Platts Analytics by obě tyto země potřebovaly ceny vyšší než 180 USD za barel.
Martin Krištoff, CFDWorld
