Nabídka dluhopisů na českém trhu je široká a pro drobného investora zcela nepřehledná. Kdo tedy uvažuje o investici do dluhopisů, má možnost tak učinit prostřednictvím dluhopisových fondů, což je zřejmě nejpřijatelnější forma. Drtivá většina dluhopisových fondů denominovaných v českých korunách však za uplynulý rok vykazovala záporný výnos, a ten ještě umocňuje vysoká inflace. Kdo v této době vsadil na uložení na termínovaný vklad, byl na to pravděpodobně lépe, i když i v tomto případě jsou sazby hluboko pod úrovní inflace.
Na druhé straně stojíme možná právě na prahu doby, kdy investice do korunových dluhopisů bude atraktivní, neboť nové složení bankovní rady ČNB předznamenává, že by se sazby v Česku mohly stabilizovat a možná za několik málo měsíců i klesat. Jak dluhopisové fondy vlastně fungují? Jako každý fond, i ten dluhopisový je nástrojem takzvaného kolektivního investování. Znamená to, že střadatel své peníze nevkládá do daného aktiva přímo (tedy nekupuje přímo dluhopis), nýbrž do fondu, který pak dluhopisy nakupuje místo něj. To má řadu výhod, například v podobě možnosti investovat i malé částky, nebo určitou bezstarostnost, protože fond dělá vše za vás.
Na druhé straně je třeba čas od času sledovat, jak se hodnota vašeho podílu v dluhopisovém fondu vyvíjí. Na ní totiž závisí, zda se vámi investovaná částka zhodnocuje (tedy zda vaše investice roste), nebo naopak znehodnocuje (tedy zda proděláváte). To záleží na několika faktorech. V první řadě na vývoji úrokových sazeb v ekonomice, které ovlivňuje zejména centrální banka. Pokud sazby zvyšuje, ceny dluhopisů na trhu klesají, a tím klesá i hodnota fondu, do něhož jste investovali. V případě růstu sazeb je to naopak.
Tedy z krátkodobého hlediska. V dlouhodobém horizontu totiž hraje roli další faktor, a sice, jaká je výnosnost dluhopisů (tedy úrok vyplácený emitentem dluhopisu) držených v portfoliu fondu. A ta s růstem úrokových sazeb roste.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Nejjednodušší cestou, jak investovat do dluhopisového fondu, je prostřednictvím některé z bank. Většina z nich totiž nějaký takový fond spravuje. Do fondu můžete investovat jednorázově či pravidelně. A podle typu fondu je vhodné si také nastavit časový horizont, na jaký svou investici činíte. U konzervativních dluhopisových fondů je lepší počítat s horizontem několika let, protože tyto fondy investují do dluhopisů s nižší mírou rizika (zpravidla do vládních dluhopisů), takže i roční výnosnost bude o nižší. Opak samozřejmě platí pro fondy investující do dluhopisů korporátních nebo high yield (spekulativních).
V každém případě je ale na vás, kdy budete chtít své podíly ve fondu prodat. Banka, u níž jste je nakoupily, je od vás zase odkoupí. Rozdíl mezi prodejní a kupní cenou je pak váš výdělek, či prodělek.
Za zprostředkování nákupu zaplatíte také poplatek. Ten se odvíjí od sazebníku každé banky, která tento typ obchodu nabízí, poplatek se v případě dluhopisových fondů pohybuje zpravidla mezi 1 a 1,5 procenta. Pokud požadujete zprostředkování investice do fondů, které nespravuje vámi vybraná banka, poplatek je vyšší. Jestliže investujete pravidelně, například každý měsíc, poplatky se adekvátně snižují.
Pro popis aktuální situace na trhu s dluhopisy jsme vybrali nabídku korunových dluhopisových fondů čtyř největších bank na tuzemském trhu: České spořitelny, ČSOB, Komerční banky a bankovního domu Moneta Money Bank. Jen u dvou z nich jsme nalezli alespoň jeden korunový dluhopisový korunový fond, který by investorovi v posledním roce přinesl kladné zhodnocení vložených prostředků. Naprostá většina těchto fondů však před mírou svého zúročení nese znaménko „minus“. Pokud zohledníme inflaci, pak žádný z uvedených fondů nebyl schopen zajistit zhodnocení investované částky. Ve všech případech je tedy uvedeno nominální zhodnocení (či znehodnocení), a navíc bez poplatků bankám.
Přehled výnosů vybraných dluhopisových fondů
Česká spořitelna
Největší tuzemská banka (z hlediska počtu klientů) nabízí celkem 11 korunových dluhopisových fondů. Pouze jediný z nich vykázal kladné zhodnocení, ale jen od začátku letošního roku, a to 0,49 procenta. Jde o fond Sporoinvest, který investuje do velmi krátkodobých aktiv. Pokud vezmeme v potaz výnosnost za uplynulý rok, vychází sice opět nejlépe Sporotinvest, ale i ten už vykazuje výnos -0,36 procenta. Nejhorší investicí se ukázal fond Erste Bond Danubia VT, který od začátku roku vykázal výnos ve výši -22,56 a za uplynulý rok -28,38 procenta.
ČSOB
Druhý největší bankovní dům českého trhu má v nabídce šestici korunových dluhopisových fondů. Za posledních 12 měsíců dokázaly hned dva z nich přinést kladný úrok. Nejlépe si vedl fond ČSOB Premiéra s ročním výnosem 1,55 procenta. Následoval fond ČSOB Krátkodobý s výnosem 0,96 procenta. ČSOB Premiéra od začátku roku zhodnotila o 1,3, ČSOB Krátkodobý o 0,88 procenta. Naopak nejhůře dopadly shodně fondy KBC Renta Czechrenta a KBC Renta Czechrenta DIV s výnosem -14,48 procenta.
Komerční banka
Komerční banka má mezi čtyřmi největšími bankovními domy v Česku nabídku korunových dluhopisových fondů největší. Investovat s ní lze do celkem 18 fondů. Ani jeden z nich však nedokázal v uplynulém roce přinést svému investorovi kladný výnos. Nejlépe si vedl fond Amundi Funds Euro High Yield Short Term Bond, jehož výnos za poslední rok činil -1,62 procenta. V posledním měsíci sice o více než procento zhodnotil, od začátku roku je však v minusu 2,34 procenta. Nejhůře si pak vedl fond Amundi Funds Emerging Markets Local Currency Bond, jehož roční výnos za uplynulých 12 měsíců činil -15,82 procenta. Od začátku letošního roku pak -8,28 a za poslední měsíc +2,58 procenta.
Moneta Money Bank
Bankovní čtyřka tuzemského trhu nabízí osm dluhopisových fondů. Nejlepší zhodnocení za uplynulý rok vykázal Generali Fond konzervativní, a to ve výši -3,37 procenta. Od začátku letošního roku se pak investice do tohoto fondu „smrskla“ o 1,54 procenta. Na opačném konci žebříčku se ocitl NN (L) International Czech Bond, který investuje hlavně do českých vládních dluhopisů. Za poslední rok jeho hodnota klesla o 17,17 procenta, od začátku roku ztratil 11,45 procenta.
Analytickou zprávu napsal Tomáš Kolomazník, finanční analytik společnosti BCM
