Nejasný postoj Česka k přijetí společné evropské měny nadále platí. Aktuálně je potvrdil premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Harvard International Review: na vstup je prý Česko připraveno, ale nejprve musí proběhnout v EU reformy, které mimo jiné přimějí jižní členy k větší rozpočtové kázni.
Jak ovšem naznačují čísla, na vstup Česko v současnosti připravené není, hned několik makroekonomických kritérií nesplňuje. Když se zaměříme na druhou část výroku předsedy vlády, ten sice zní jako požadavek rozumně a oprávněně. Nicméně očekávat v současnosti, kdy světové hospodářství postihla největší katastrofa od druhé světové války a speciálně tvrdě dopadla právě na Itálii a Španělsko, reformu směřující k finanční kázni, je z říše snů.
Otázka přijetí nebo nepřijetí eura má dvě základní roviny, ekonomickou a politickou.
Ekonomická rovina je paradoxně jednodušší. K tomu, aby země Evropské unie přijala euro, musí splňovat definovaná makroekonomická kritéria. Jedná se o kritérium cenové stability, kritérium směnného kurzu, kritéria veřejných financí (rozpočet a dluh) a kritérium úrokových sazeb – vývoj těchto faktorů se v členských zemích nesmí vychylovat od stanovených referenčních hodnot, které mají zajistit, že se přistupující země „naladí“ na notu ostatních zemí v eurozóně.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Česká republika bez problémů dlouhodobě splňuje poslední dvě zmíněná kritéria: úrokové sazby a veřejný dluh. Naopak v současnosti nesplňuje inflační požadavek, vývoj cenové hladiny u nás se podstatně rozchází s vývojem spotřebitelských cen v eurozóně. Rok 2020 bude navíc velmi specifický a deficit rozpočtu dosáhne o řád vyšší úrovně, než se před krizí čekalo.
Neplnění kritéria směnných kurzů pak vyplývá hlavně z toho, že Česká republika nevstoupila do Mechanismu směnných kurzů II. (ERM II.). To však není fatální: pokud Česká republika necílí na splnění kritéria, je zjevné, že jej nemusí plnit. Je možné to připodobnit k situaci, kdy na zahradě hrajete s dětmi fotbal, ale vaše hra neplní přesná pravidla fotbalové asociace.
| Kritérium | Referenční hodnota* | Aktuální hodnota ČR | Splňuje |
| Kritérium cenové stability | 1,80 % | 3,4 % (07/2020) | ne |
| Kritérium veřejného deficitu | 3 % HDP | 9,6 % (odhad 07/2020) | ne |
| Kritérium veřejného dluhu | 60 % HDP | 40 % (odhad 07/2020) | ano |
| Kritérium úrokové míry | 2,90 % | 1,5 % (03/2020) | ano |
| Kritérium směnného kurzu | ERM II | ČR není v ERM II | ne |
*k březnu 2020. Zdroj: MFČR, ČSÚ, ČNB, Evropská komise.
Shrnuto a podtrženo, z pohledu ekonomických kritérií momentálně připraveni nejsme. Lze však považovat za realistické, že bychom toho v průběhu několika málo let byli schopni – při zkrocení inflace a návratu ke standardní výši deficitu veřejných financí.
Jinak je tomu v rovině politické, kde nebyl, není a nejspíše ani nebude opravdový zájem o přijetí eura, pokud se dramaticky nezmění nějaká proměnná, podle níž se rozhodují voliči. Česká republika patří mezi země, které se ke vstupu do eurozóny a osvojení si eura jako platidla totiž staví velmi vlažně. Průzkumy analyzující preference přijetí eura mezi českou společností řadí Čechy mezi největší euroskeptiky – procentní rozdíl mezi „jasným ano“ a jasným ne“ je dlouhodobě přes padesát procentních bodů! V jednom z posledních systematických průzkumů CVVM z loňského roku se proti euru namísto koruny postavilo 75 % respondentů.
Toto předurčuje naše další (ne)směřování k euru. Je jednoznačné, že politický střed, který vymezuje tzv. volič-medián, leží mezi odpůrci eura. I proto se žádný vrcholný politik neodvážil přijít s jasným plánem a harmonogramem vstupu do eurozóny, a to i přes výstupy v odborných debatách – například se zástupci exportérů – kdy stejní politici opatrně uznávají jejich argumenty pro přijetí eura.
Dnes můžeme tedy předpokládat, že se vážně o přijetí eura nebude mluvit nejen do konce tohoto volebního období v roce 2021, ale nejspíše ani během následujících 4 let do dalších voleb, které by se měly konat v roce 2025.
Olívia Lacenová, TopForex
Právní informace: TopForex je registrovaná obchodní značka společnosti Goldenburg Group Ltd, která je kyperskou investiční společností (CIF), která je pod dohledem a je regulovaná Kyperskou komisí pro cenné papíry (CySEC), s CIF licencí No 242/14 a registrovanou adresou 1, Siafi Street, Porto Bello Building, 3042, Limassol, Cyprus.
Varování před riziky: Rozdílové smlouvy jsou komplexní nástroje a v důsledku použití finanční páky jsou spojeny s vysokým rizikem rychlého vzniku finanční ztráty. U 82.74 % účtů retailových investorů došlo, při obchodování s rozdílovými smlouvami u tohoto poskytovatele, ke vzniku ztráty. Měli byste zvážit, zda rozumíte, jak rozdílové smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků. Obchodování s pákovými produkty, jako jsou CFD a FX, zahrnuje podstatné riziko ztráty a nemusí být vhodné pro všechny investory. Obchodování s takovými produkty je riskantní a může způsobit ztrátu celého investovaného kapitálu.
