Někomu možná připadá, že Donald Trump neví, co dělá. Avšak zavádění nových cel má přitom velmi dobře promyšlené. I když tento článek bude mít čistě spekulativní charakter, zatím to do sebe všechno zapadá.
Donald Trump se netají tím, že chce, aby FED snižoval úrokové sazby. Jeho motivem je nastartovat ekonomiku ještě víc i spolu s akciovým trhem do dalších prezidentských voleb v roce 2020 a tak si na svoji stranu přetáhnout voliče. V první řadě mu jde o stabilitu, nové rekordy v nezaměstnanosti a akciový trh v nových maximech.
Koncem března se na svém Twitteru vyjádřil, že Čína stimuluje svoji ekonomiku napříč nízkým úrokovým sazbám. Ještě s dalšími dodatky tak nepřímo kritizoval FED, že nechce snižovat sazby navzdory nízké inflaci a že stále zaváděl program kvantitativního utahování (opak kvantitativního uvolňování).
Ve svém dalším statusu se vyjádřil k tomu, kde by asi mohla být Amerika, kdyby snížila sazby a spustila kvantitativní uvolňování. Navzdory tomu, že HDP je na dobrých úrovních, ale po těchto opatřeních by se ekonomice mohlo dařit ještě víc a dluh by nevypadal tak hrozivě, napsal na Twitteru Trump.
První vlnou zvýšení cel tak dosáhl svého a druhou vlnou (nyní Čína a Mexiko), se postaral o rétoriku FEDu, který uvedl, že jakmile bude čelit rizikům obchodní války, postará se o snížení sazeb. Přesně to jsem psal i v minulém článku, FED jednoduše přijde a přizpůsobí se očekáváním trhu, který aktuálně očekává velké snižování sazeb. Je tak velmi pravděpodobné, že v nejbližším půlroce uvidíme masivní snižování sazeb a další stimuly.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Dosáhne Trump svého cíle? Dotlačil tak FED ke snižování sazeb a podpoře kvantitativního uvolňování, což je silný stimul v případě zhoršeného výhledu pro akcie a aktuální rizika (obchodní válka, inverzní křivka). Navíc se může stát, že jak něco takového uvidíme v praxi, Trump zruší všechna cla, což povede akciový trh k novým maximům. Toto se může stát těsně před volbami, aby měl náběh na svoji kampaň.
Jedná se však jen o spekulaci a do té doby se může stát ještě spousta geopolitických událostí. Navíc se potvrdila teorie, o které jsem mluvil v předcházejících článcích a sice to, že v případě poklesu na akciových trzích FED zasáhne. Na druhé straně, v letech 2001 a pak 2007–2008, kdy došlo ke snižování sazeb, bylo už pozdě a akciové indexy se začaly propadávat vzhledem k rizikům v těchto letech, což vyústilo do krize. Nesmíme ani zapomínat, že další stimulace sice může nafouknout ceny akcií, ale nezaměstnanost je už nyní na rekordně nízkých úrovních, takže všechno má svoje limity.
Patrik Mackových, TopForex
