Brexit je jedním z nejkontroverznějších témat posledních měsíců. Zatímco se obchodní válka mezi USA a Čínou stáhla do pozadí, kde stále probíhají jednání, která by měla směřovat k nové obchodní dohodě, dění kolem brexitu graduje a „rozvod“ Bruselu s Londýnem nabírá na obrátkách. A to doslova.
Během uplynulých dnů absolvovali britští poslanci sérii osmi hlasování o návrzích, které měly ukázat, zda není možná jiná podoba brexitu než ta, kterou s EU vyjednala britská premiérka Theresa Mayová. Na seznamu byl tvrdý brexit, setrvání ve společném trhu v celní unii a také druhé lidové hlasování, které by znamenalo další referendum, jaké se konalo v roce 2016. Ani jeden z návrhů však neprošel většinou v parlamentu, nemluvě o tom, že nelze zapomínat na dva roky příprav, které měla Británie na odchod a které – jak ukázal vývoj v posledních měsících – byly absolutně promarněným časem a nevedly k žádnému efektivnímu výsledku.
Jelikož se rozpolcená britská vláda dosud nedokázala rozumně dohodnout na finální podobě odchodu, Evropská unie učinila velké gesto prostřednictvím prodloužení termínu brexitu, který byl původně stanoven na 29. března 2019, ale zdá se, že jen oddálila nevyhnutelné.
Tvrdé vystřízlivění přišlo jen dva dny poté, co poslanci dolní komory britského parlamentu schválili návrh zákona, podle kterého má Británie odejít z Evropské unie 12. dubna v případě, že do té doby neschválí dohodu a 22. května v případě, že by dohoda prošla.
Páteční hlasování za schválení dohody, kterou už dvakrát britský parlament odmítl, skončilo opět neúspěšně. V praxi to znamená, že Velká Británie pravděpodobně opustí evropskou unii už za dva týdny prostřednictvím „tvrdého brexitu“ – tedy bez dohody, což bude mít výrazně negativní dopad nejen na Spojené království, ale i Evropskou unii, protože taková varianta značně naruší zahraniční obchod.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
K pozitivnímu výsledku hlasování nepomohl ani poslední pokus Mayové o změnu názoru na nepřijatou dohodu, když na setkání Výboru 1922 oznámila, že v případě schválení odstoupí ze svého postu. Misky vah nepřesunulo dokonce ani vyjádření ministra zahraničí Borise Johnsona, který oznámil, že dohodu podpoří, přesto, že dosud se stavěl tvrdě proti ní.
Reakce trhů na situaci byla doslova mizivá, protože výsledek hlasování byl víceméně očekávaný a do vývoje na trhu byl započítán, takže se žádný výraznější výprodej nekonal. Index FTSE 100 ztratil „jen“ 11 bodů a klesl na 7 270 bodů. Britská libra po hlasování oslabila o 0,7 procenta a hodnota měnového páru GBP / USD se dostala na úroveň 1,3030, v čem jí do určité míry pomohlo i posílení dolaru. Za poslední rok celkově ztratila něco přes 9 procent své hodnoty.
Z ročního hlediska dění kolem brexitu spolu s vícenásobnými výprodeji na kapitálových trzích zasáhlo i akcie firem v koši indexu FTSE 100, protože od března minulého roku si odepsal kolem 620 bodů. Dopad hlasování se však může na trzích výrazněji projevit ještě později, když se naplno projeví všechny negativní dopady tohoto rozhodnutí.
Nejistota kolem výsledné podoby brexitu narušuje už delší dobu podnikatelské prostředí, důvěru investorů, ale i investice firem. I proto ratingová agentura Standard & Poor před pár dny snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti největší britské automobilky Jaguar Land Rover kvůli špatným hospodářským výsledkům a avizovala další možné snížení související s rizikem odchodu bez dohody.
Před ohrožením krátkodobé ekonomické aktivity v zemi před pár dny varovala i Bank of England, která ještě v listopadu 2018 informovala, že firmy zastavují tok investic do Británie, dokud nebudou jasné nové obchodní vztahy Londýna s Bruselem.
Jelikož všechny možnosti byly zřejmě definitivně vyčerpány a hlasování britského parlamentu skončila fiaskem, je na čase, aby se trhy, firmy i investoři začali připravovat na nezbytné následky, které sebou tvrdý brexit přinese, ačkoli ve hře až do poslední chvíle zůstává stále i možnost úplného zrušení odhodu a žádost o delší odklad.
Olivia Lacenová, xPartners