České firmy začaly přicházet na chuť úvěrům v eurech namísto korun už dříve. Jenže od propuknutí pandemie koronaviru se jejich apetit na eurové půjčky začal zvyšovat a dramaticky narostl v posledních dvanácti měsících. Úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými úrokovými sazbami je největší za poslední dvě dekády, a to v neprospěch české měny.
Zatímco průměrná úroková sazba u nových úvěrů pro nefinanční podniky činila letos v březnu (novější data zatím nejsou k dispozici) v České republice 6,15 procenta, v eurozóně to bylo jen 1,49 procenta. Vyplývá to z údajů České národní banky a Evropské centrální banky.
Není divu. Základní úroková sazba ČNB (dvoutýdenní reposazba) totiž aktuálně dosahuje úrovně 5,75 procenta, zatímco obdobná sazba v případě ECB je na nule. Depozitní sazba se dokonce nachází půl procentního bodu pod nulou. Od těchto sazeb se odvíjí jednak sazby na mezibankovním trhu (PRIBOR a EURIBOR) a dále sazby klientských produktů, ať už spořicích nebo úvěrových. Také zde panuje propastný rozdíl. Sazba PRIBOR se pohybuje v intervalu od 5 do 5,74 procenta (jednodenní až roční sazba), EURIBOR osciluje v rozmezí -0,573 až 0,364 procenta.
Výsledkem úrokové propasti je historicky nejvyšší podíl eurových úvěrů na financování tuzemských podniků. Ten ke konci prvního letošního čtvrtletí dosáhl téměř 37 procent na celkovém objemu nově sjednaných půjček.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Je však pravděpodobné, že nejlepší období pro získání eurového úvěru z pohledu českých firem se blíží ke svému konci. A to ze dvou důvodů. Prvním je očekáváná obměna bankovní rady České národní banky k 30.6. letošního roku a s tím související brzdění či úplného zastavení dalšího zvyšování základních úrokových sazeb. Druhým je pak avizované zvyšování základních sazeb také Evropskou centrální bankou. Její prezidentka Christine Lagardeová před pár dny potvrdila, že ECB je připravena první krok k vyšším sazbám podniknout již v červenci.
Přesto se dá očekávat, že půjčování si v eurech bude ještě řadu měsíců výhodnější než v korunách. Evropská centrální banka totiž nejspíše nebude sazby zvyšovat tak rychlým tempem, jako to v uplynulém roce činila Česká národní banka, úrokový diferenciál tak zřejmě nějakou dobu zůstane vychýlen v neprospěch koruny.
Nelze však ani opomenout diferenciál inflační, který bude tlačit na oslabení nominálního kurzu koruny vůči euru, což do jisté míry zvyšuje kurzové riziko pro české firmy. Pokud totiž koruna skutečně oslabí, znamená to z pohledu korunového rezidenta dodatečný náklad na eurovou půjčku. Současně je ale třeba mít na paměti, že Česká národní banka je vyzbrojena slušným objemem devizových rezerv, a tak je málo pravděpodobné, že nechá korunu oslabovat nad 25 korun za euro. Svou připravenost ve prospěch české měny zasáhnout ostatně ČNB dala najevo před třemi týdny, kdy koruna reagovala oslabením na jmenování nového guvernéra české centrální banky.
Tomáš Kolomazník, finační analytik společnosti BCM
