Venezuela, která se kdysi považovala za jednu z prosperujících zemí Latinské Ameriky, se ponořila do propasti. Roky špatného ekonomického řízení a korupce vyvolaly monumentální ekonomický kolaps, kvůli kterému se země bohatá na ropu stala jednou z nejchudších v Jižní Americe. Ropa hraje ve Venezuele dominantní úlohu a je zodpovědná za téměř všechny
příjmy z vývozu a značnou část hrubého domácího produktu. Momentálně se však objevují náznaky, že se z ní stane „vyschlý“ stát.
Kdysi mocný ropný průmysl latinskoamerického státu, který byl bohatý na ropu a zodpovídal za produkci desetiny světové ropy, se prakticky zhroutil. Toto uvrhlo venezuelské hospodářství do propasti a vyvolalo krizi nesmírných rozměrů, která přinutila téměř pět milionů Venezuelců opustit své domovy a odejít do sousedních zemí, když se snažili najíst
způsob, jak přežít.
Aktuální situace vyvíjí značný tlak na správu socialistického prezidenta Nicolase Madura a je svědkem toho, jak Caracas ztrácí kontrolu nad rozsáhlými územími. Jen před dvěma desetiletími začala venezuelská bolívarská revoluce, kdy prezidentské volby roku 1998 vyhrál Hugo Chávez a v únoru 1999 byl formálně jmenován do úřadu.
Když se Chávez ujal moci, Venezuela, která má největší světové zásoby ropy v objemu 298 miliard barelů, byla jednou z nejvíce prosperujících zemí v Latinské Americe. Od té doby se venezuelské hospodářství zhroutilo a odhaduje se, že HDP v roce 2019 bylo o 70 miliard dolarů anebo o 29 % nižší než před dvěma desetiletími, ale HDP Kolumbie za stejné období vzrostlo téměř čtyřnásobně na 324 miliard dolarů. MMF předpovídá, že se HDP Venezuely v roce 2020 sníží o 15 % a v roce 2021 klesne o dalších 5 %.
Klíčovými důvody tohoto rychlého rozpadu jsou kolaps venezuelského ekonomicky důležitého ropného průmyslu, prudkého snížení cen ropy a postupně přísnější sankce USA.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Ropa je zodpovědná za 25 % venezuelského HDP a podle OPEC představuje 99 % nebo téměř veškerý export podle hodnoty. Ekonomicky důležitá produkce ropy ve Venezuele se začala obracet směrem dolů již v roce 2015.
Do července 2020 Venezuela vyprodukovala denní průměr 339 tisíc barelů ropy v porovnání s 755 tisíci o rok dříve a před téměř sedmi dekádami.
Vyhlídky zůstávají nepříznivé, hlavně pokud se počet domácích vrtných souprav používá jako náhradní měřidlo aktivity ropného průmyslu. Na konci července 2020 ve Venezuele nebyly podle Bakera Hughese aktivní žádné ropné věže a pouze jedna funkční věž na zemní plyn. To je v porovnání s celkovým počtem 25 provozních souprav ve stejném období před rokem a 70 soupravami před deseti lety.
Analytici předpovídají, že produkce ropy ve Venezuele by mohla klesnout na nulu do roku Poradenství v odboru IHS Markit odhaduje, že Venezuela těží kolem 100 000 a 200 000barelů denně a že produkce bude stále klesat. I když je obnova těžby možná, do jisté míry je to z důvodu potřebného obrovského kapitálu, kvalifikované pracovní síly a infrastruktury velmi složité. Pro ekonomiku státu, jehož klíčovým zdrojem financí byla právě ropa, může mít tento scénář katastrofické dopady.
Martin Krištoff, CFDWorld
