V médiích se už skoro 2 roky lze dočíst o apokalyptických scénářích Slovenska po vykázání nejrychlejšího růstu zadlužení Slovenské domácnosti v první polovině roku 2018. Na základě této skutečnosti přistoupila NBS v létě 2019 ke zvýšení nároků na poskytnutí hypotéky s platností od 1.1.2020. Výše splátky úvěru bude moci dosahovat maximálně 60 % čistého příjmu žadatele, a to už po odečtení životního minima. Do konce minulého roku byla hodnota o 20% vyšší, na úrovni 80 %. Podle odhadů České národní banky by měl zákon zasáhnout zhruba čtvrtinu žadatelů, kteří by v současné době žádali o úvěr. Objem úvěrů domácností dosahuje v současnosti hodnoty 52 miliard eur.
Dalším důvodem opatření NBS byly převažující poskytnuté úvěry na bydlení v rámci Evropské unie v minulém roce i přes zpomalení meziročního růstu úvěrů na bydlení 12,8 % na 11,4 %. Na druhou stranu růst spotřebitelských úvěrů poklesl na polovinu. Navzdory zpomalujícímu trendu růstu je předpovídaný růst na rok 2020 větší než 10 %.
Důvodem nadměrného zadlužování byl růst cen bytů. Nejvyšší růst cen vykázaly novostavby v Bratislavě, kde růst zrychlil na 10 %. Důvodem byla hlavně nedostatečná nabídka převažující nad poptávkou. Někteří analytici předpovídají tento růst bytů v Bratislavě i na rok 2020.
Na druhé straně stojí banky, na které má současná situace negativní dopad. Politika Evropské centrální banky, která spočívá v držení hlavní úrokové sazby na úrovní 0 % a depozitní sazby v záporných hodnotách, snižuje ziskovost z hlavního zdroje zisku – úvěrů. Aktuální nízká míra nákladů na kreditní riziko může vést k cenovému podbízení budoucího nárůstu kreditního rizika, kvůli příliš nízkým úrokovým maržím. Dopad můžeme pozorovat i na kapitálovou přiměřenost bank, která klesala ve velkých bankách a rostla u menších a středně velkých bank. Důvodem je, že velké banky mohou poskytovat úvěry za nižší úrok než banky menší, které v současnosti profitují z objemu poskytnutých úvěrů.
Projekcí analytiků pro rok 2020 je pokles inflace ze současných 2,8 % na 2,5 %, což vyvolá nárůst nákladů dlužníků na úvěry. Na druhou stranu současná historicky nízká nezaměstnanost na úrovni 4,9 % bude přetrvávat v současném roce, což by se mělo postupně promítnout do růstu cen potravin. Podle odhadů by spotřebitelské ceny měly růst o 2,7 %, což je nejvyšší růst od roku 2012.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Tempo růstu nominálních mezd předčí růst produktivity, což bude nadále snižovat vnější konkurenceschopnost ekonomiky. Uvidíme, jak se hlavní tahoun české ekonomiky vypořádá se zvyšováním nákladů na mzdy. Jednou možností bude zvyšování produktivity práce díky inovacím nebo zaměření se na země s nižšími náklady na pracovní sílu.
Lukáš Baloga, Profitlevel
